Hogwarts Theatre - Kapitola 1.

15. října 2011 v 23:25 | lina |  Hogwarts Theatre
Nevěřily byste mi, jak jsem tuhle povídku hledala dlouho xD Pro ty co neví, nebo zapomněli - http://bilyoleandr.blog.cz/1010/hogwarts-theatre-prolog



Sirius si odplivl. Dorazil pozdě. Frank a Alice byli mrtví (dočista mrtví). Navíc se tu objevil jakýsi usmrkánek, kterému se na hrudi blyštěla šerifská hvězda a McLupin. Sice ho lovec odměn nikdy neviděl, ale nikdo nemohl říct, kdy Tichošlápka někdo odhalí.

"A vy jste kdo?" oslovil ho podezřívavým hlasem šerif.

"Black. Sirius Black," představil se a cvrnknul si do krempy černého klobouku.

"A tady jste proč?" vyptával se dál. McLupin si ho měřil zvláštním pohledem. Jeho, jeho černého koně a zbraň.

"Alice Longbottomová byla moje sestřenice. Narodil se jim chlapec, měl jsem přijet oslavit jeho narození," ani nelhal. Alice byla opravdu jeho sestřenicí a jejímu narozenému synovi měl jít za kmotra.

"Žádné dítě tu nebylo," namítl šerif. Siriusovi se v tváři nepohnul ani sval.

"Opravdu?" řekl pohrdavě a otevřel dveře srubu.

"Prosím, šerife," vyzval mladého muže, aby šel dovnitř.

Pak okázale odtáhl koberec a otevřel otvor v podlaze. Na zemi leželo a spalo dítě, pečlivě zabalené v dekách a naprosto klidné. Nevědělo nic o smrti svých rodičů. Sirius opatrně zvedl dítě, které se neklidně zavrtělo.

"To ovšem mění situaci," řekl šerif šokovaně.

"Nezmínila se vám moje sestřenice o nějakém nebezpečí ze strany indiánů??" zeptal se Sirius.

"Tohle je na tom právě ta záhada. Welký Bizon je příliš mírumilovný a Slizký Sumec je zase příliš mladý, navíc ho šaman nenechá skoro nic dělat a jiné indiánské kmeny tu nejsou," odpověděl mu šerif a Black se zamračil.

"Tohle smrdí," ozval se od vchodu chraplavý hlas McLupina.

"V tom se shodneme," potvrdil mu šerif. Dítě v Blackově náručí se neklidně zavrtělo, pak otevřelo oči, zahlédlo neznámou tvář a rozeřvalo se. Tři muži sebou polekaně cukli.

"Proboha, ať zmlkne," zasténal McLupin na Siriuse, který se marně snažil utišit řvoucí uzlíček. "Pojďme do města, jsou tam ženské," navrhl šerif a po tváři mu přeběhl šelmovský úsměv.

***

Slečna Lily, oblečená do zeleného korzetu a černé sukně polekaně vyběhla ven, když uslyšela křik.

"Proč to dítě mučíte?" zeptala se, když zjistila situaci. Pak přejela pohledem cizince, který dítě držel. "My ho nemučíme," odpověděl jí šerif.

"Nejspíš má hlad," pronesl cizinec chladně, až Lily přeběhl mráz po zádech.

"Co kdyby jste ho nakrmila," řekl jí šerif s tím svým zářivým úsměvem. Muž jí podal dítě a na chvíli se setkali pohledem. Cizincův bodal jako dýky a byl studený jako led. Jeho oči byli šedé, tak šedé jako je nebe před tím, než spustí první sněhovou nadílku. Rty měl plné a sevřené jakoby neznaly úsměv, ostrý nos mu dodával vzhled dravce. Nebo šelmy. Šelmy čekající na vhodnou příležitost, aby zaútočila a zabila. Oblečen byl v temně modré košili a černých kalhotách. Lily věděla, že s jeho příchodem se nestane nic dobrého. Třeba to byl on, kdo zabil nebohé manžele Longbottomovi.

"Sirius Black," představil se. "Slečna Lily," řekla. Očividně čekal něco víc. "Jen slečna Lily, vedu tenhle salon," vyštěkla na něj.

"Předpokládám, že ten hotel vedle je taky váš," neřekl to jako otázku, takže jen kývla, aby potvrdila jeho závěr.

"Výborně, rád bych si tam pronajal pokoj, na dobu neurčitou," řekl jí a pak jí teprve předal dítě do náručí.

"A co s ním mám dělat já?" zeptala se.

"Jste žena, měla by jste si umět poradit s dítětem," řekl jí šerif. Lily si odfrkla, jistě, na co jiného by taky byla než na rození a starání se o děti. Přesně kvůli tomu, jinak sympatického šerifa Pottera, nesnášela.

"Jak se jmenuje?"

"Alice chtěla, aby se jmenoval Neville," odpověděl jí cizinec. Takže znal Alici?

"Neville? To je..," odporné, chtěla říct, ale jeho pohled jí v tom zabránil, "Velmi pěkné. Ale prozatím mu budu říkat Harry, jako můj zesnulý manžel," řekla a zmizela i s dítětem uvnitř salonu.

***

"Co to je?" zeptala se jí Lotty.

"Dítě," odpověděla.

"Dítě? Tady? Je tvoje?" vypálila na ni Cheryl, která právě sešla ze schodů.

"Ne není, ale šerif si myslí, že tady mu bude dobře," odfrkla si.

"Mimochodem, Lotty, dneska se přijde ubytovat pan Sirius Black," oznámila kamarádce a odnesla spící mimino do svého pokoje.

"Co s tebou, zlatíčko?" zeptala se dítěte a marně čekala na odpověď.

"Slečno Lily, Lotty mi řekla že tu máte nemluvně," rozrazila dveře jejich kuchařka a tak trochu bodyguard v jednom.

"Ano. Jmenuje se Harry a je to Alicin syn," odpověděla jí. Hedviga dítě zvedla.

"Vodnesuho do kuchyně a dám mu nějaký mlíko," rozhodla se. Lily pokrčila rameny. Hedviga už dvě děti vychovala, ta bude vědět co sním a na víc, Lily má na starosti jiné věci. Třeba zjistit, kdo zabil ubohou Alici a jejího manžela.

***

Lotty podezřívavě hleděla na cizince. "Váš pokoj má číslo 13, kdyby jste chtěl navštívit jednu z našich děvčat udělejte to vedle. Hotel je slušný podnik. Snídaně je v osm ráno, večeře v osm večer. Bar je vám k dispozici kdykoliv," poučila ho.

"Díky," řekl, vzal si klíče a vyšel nahoru po schodech.

Lotty to rozhodně nechtěla nechat jen tak a následovala ho.

"Ještě něco, co jste mi zapomněla říct, slečno?" otočil se prudce a vylekal ji. Jeho šedé oči se do ní zabodly jako dva nože a chlad, který ho obklopoval stáhl do své ledové náruče i ji, až jí na pažích naskočila husí kůže.

"Čistý ručník dostanete každé ráno," pípla a seběhla ze schodů. S tímhle sněhulákem už nechce mít nic společného.

***

Šerif pozval McLupina dovnitř. "Možná by jsme měli počkat na pana Blacka. Koneckonců je to příbuzný zesnulých," navrhl James a nabídl McLupinovi brandy.

"Nelíbí se mi," konstatoval Remus.

"Vy se mi taky nelíbíte, ale nikde to nerozhlašuju," ozvalo se ode dveří a teplota v místnosti spadla z příjemných 21 stupňů na 18.

"Blacku, čekali jsme na vás," přivítal ho bodře šerif Potter a také mu nabídl sklenku.

"Měli bychom se znovu podívat na místo činu. Kvůli tomu dítěti jsem neměl možnost se pořádně porozhlédnout," uvažoval šerif a Black přikyvoval.

Rozhodně zjistí, co se stalo Alici a jejímu manželovi. Už kvůli Harrymu. Vlastně Nevillovi, opravil se v duchu. Měli by to dítě nechat co nejdřív pokřtít, aby nedocházelo ke zmatkům, pomyslel si. Pak začal věnovat pozornost tomu co blábolil mladý šerif.

"Pane Blacku, nevíte o něčem zvláštním? O nečem co by nám pomohlo rozluštit tuhle záhadu?" obrátil se na něj.

"Ne, s Alicí jsem se dlouho neviděl. Nemám k tomuhle místu žádné závazky. Alice a Frank sem šli na lepší. Frank měl dostat práci na zdejší dobytčí farmě. Před dvěma lety se naše cesty rozešly," odpověděl Sirius.

Nad odpověďmi bude muset přemýšlet, vrhl podezíravý pohled na McLupina, který sice vypadal, jako by dva dny nespal, ale uši měl nastražené. Nebyl to nejlepší lovec pro nic za nic. Sirius ho rozhodně nemínil podceňovat.

***

Nálada v městečku klesla na bod mrazu. Nikdo nevěděl, zda za to mohla znepokojivá přítomnost temného muže, který se nyní procházel ulicemi, nebo přítomnost dítěte v hambinci Lillian Evansové. Počestní občané byli zděšeni. Nejvíce se šerifovo rozhodnutí, předat malého chlapce do rukou té povětrné ženštiny, pohoršilo paní Umbridgeovou. Paní Dolores Umbridgeová byla věrným zastáncem víry v tomto bezbožném kraji spolu s pastorem Fudgem. Ten přišel do městečka teprve nedávno šířit svoji víru. A paní Umbridgeová ho vřele uvítala. "Jsem nadšená, že jste tu!"

Stejně jako nového mladého a jak si myslela i tvárného šerifa Pottera. Ale ten, jak se zdálo propadl ohnivému šarmu Slečny Lily. A to měla dvě hezké dcerky. Narcissa a Andromeda byly její pýchou, ale zaváhala, než je představila panu Potterovi a ta ****(Paní Umbridgeová pro to nenacházela vhodné slovo) ho polapila do svých sítí, ale Dolores byla ženou, která přežila své dva muže, a pokud se rozhodla, že James Potter si jednu z jejích dcer vezme, bude to tak. A proto nyní stála před jeho kanceláří.

***

James horlivě debatoval o dalším postupu s Blackem a McLupinem, když paní Umbridgeová v doprovodu své dcery (James si nepamatoval její jméno) vstoupila, bez zaklepání dovnitř.

"Šerife, ráda bych vznesla námitku, klidně tomu můžete říkat i požadavek, a vím, že mluvím za všechny slušné občany našeho města, aby to dítě nebohých Longbottomových bylo ředáno do nějaké lepší domácnosti," řekla. Belatrix nebo Narcissa horlivě přikyvovala při matčině řeči.

"Madam…," začal James, ale než mohl pokračovat přerušil ho Black. "Já jsem kmotrem toho dítěte a já říkám, že zůstane tam, kde je!" řekl tak ledově, že to přinutilo couvnout i paní Umbridgeovou.

Ta měla pocit, že proti tomuhle ďáblovi by nepomohl ani růženec, který měla schovaný pod šaty.

"Ale, musíte myslet na to ubohé nemluvně," rozmluvila se nakonec. Za to mladší slečna Umbridgeová se třásla za matkou. "Myslím právě na ně," řekl jí.

"A teď, seberte to svoje pískle a odejděte. Máme tady nějakou práci," dodal a znovu si sedl. Paní Umbridgeová se nafoukla, ale pak popadla svoji dceru a odtáhla ji ven.

"Jen počkej, ty bezbožníku," zahrozila pěstí Blackovi (ale venku, kde ji neviděl. Ani Dolores nebyla tak hloupá, aby mu otevřeně vyhrožovala.) Rozhodně si, ale stačila všimnout McLupina, který celou dobu tiše seděl. A je dobré mít v rodině, jak šerifa, tak i lovce odměn. Kolečka v hlavě Dolores Umbridgeové se pomalu roztáčela a dávala dohromady velmi jasný a (podle ní) velmi geniální plán.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Delly Delly | Web | 16. října 2011 v 14:11 | Reagovat

Dokonalé :D Nevím, jak to děláš, ale je to napsané tak dokonale, že člověk neznající Harryho Pottera (hanba mu) by řekl, že se pro to ty postavy narodily :D Úžasně napsané a já se jen těším na pokračování.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama