3. kapitola

20. dubna 2010 v 17:37 | lina |  Key to the Atlantis
Chachá:D Velebte mě, slavte, no prostě dělejte co chcete. Miluju tuhle povídku, miluju Pergama:D Je to můj Garry Stue, či jak se říkám chlapům od mařek....no prostě je dokonalý a tajemný...ať žije, chlapec...
Pro Nel-ly:D a samozřejmě všechy co se jim tahle povídka líbí...
Komentujte, připomínky vítám, i když je stejně nejspíš budu ignorovat....
A víte co je nejhorší, neumím psát bojový scény:D hahaha

klíč
dráček z devu




"To je Pergamos, přišel tě vyzvednout. odcházíš Zebeido, už je čas," řekl jí Sgales.

"Kam? Proč? Teď?" vyjekla.

"Teď na to není čas. Všechno se dozvíš cestou a na ústředí," řekl mrazivě zabiják.

"Ústředí?" Zebeida chvíli nevěděla čí je. Pergamos? Kdo to je, jaké má právo ji odvést? Sgales ho zná? Proč mu nic neřekne? Ona nikam nechce...Zatřepala hlavou.

"Nikam nejdu!" prohlásila a sedla si.

"Milá slečno, nikdo se tě neptal. To je rozkaz!" zahřměl Pergamos.

"Nikdy jsem se neřídila rozkazy, že Sgalesi?" obrátila se na něj a on se usmál. "To je pravda."

Pergamos naštvaně uhodil pěstí do stolu.

"Každou chvíli se ten chlap může vrátit a tentokrát už ti nepomůžu," řekl jí a propaloval ji modrým pohledem.

Ta zbledla. Odjakživa byla bojovnice, ale teď se opravdu bála. Poraženecky svěsila hlavu. "Tak já si zabalím," špitla.

"Ani na to nemáme čas," prohlásil ten otrava a popadl ji za ruku. Letmo kývl na Sgalese a se Zebeidou v závěsu vyšel ven.

***

"Cheche, ptáčci vylétli z hnízda a chytili se do pasti," ozval se posměšný hlas, sotva vystrčili hlavy ven. Medvěd si přivedl kamarády.

"Hej Stíne, pořád si troufáš?"

Pergamos je přelétl pohledem a usmál se. Několik jich couvlo, ale Zebeida ho zatahalaza rukáv.

"Stíne? Proč ti říká Stíne? O co tady jde?"

Typická ženská, jde jim o život a ona tu řeší jeho jméno. Třeba jí nedošlo, že ji přišli zabít. Sgales jí asi neřekl, jak moc je důležitá. I tak z ní arogance jen prýštila.

"Teď," mávl rukou směrem k partě nemytých a zarostlích chlapů, "nemám čas ti to vysvětlovat."

Zebeida sebou trhla a povýšenecky zvedla hlavu. To se jako naštvala? Další šanci, přemítat o citech své společnice nedostal, protože Medvěd vyrazil.

"Utíkej," křikl na Zebeidu. Musel jí přičíst k dobru, že protentokrát ho poslechla a vyrazila směrem k úzké uličce. Jeden chlap se oddělil od stáda a vyrazil za ní. "Sakra," zaklel Pergamos.

***
Zebeida prchala. Opět.

"Uáááá," zařvala, zastavila se. Není žádná navoněná slečinka, to by bylo, aby se neubránila sama. Nepotřebuje na to očividně špatně naloženého zabijáka.

"Už mě to nebaví," řekla a otočila se. Zírala do tváře chlapíkovi, který na ni překvapeně a bojácně hleděl.

"Co je? Tos nikdy neviděl holku?" zeptala se podrážděne a muž zavrtěl hlavou.

"Počkej, to jako fakt?" řekla a vykulila oči. Teď zase kývl. Zebeida protočila panenky.

"Umíš mluvit?" Zase zavrtěl hlavou. Dívka se najednou přestávala bát, mohutný chlap nevypadal vůbec děsivě, spíš hrozně ztraceně. Udělala krok směrem k němu a on ustoupil.

"Neboj se," zašeptala. "Já ti neublížím." Když jí podal ruku, ďábelsky se usmála.

***

Týpek, co pronásledoval Zebeidu se vrátil a výmluvně si přejel prstem přes krk. Pergamovi zatrnulo, přece se ta holka nenechala jen tak zabít?

Medvěd se vítězoslavně usmál. "Tak co, Stíne? Ta holka je v pánu," oznámil mu očividnou skutečnost.

"O důvod víc, proč vásd nenechat naživu," utrousil znuděně Pergamos a vytasil meč. Pár chlápků couvlo.

"Nebojte se ho! Mě zabít nedokázal," chvástal se jejich vůdce.

Pergamovi oči se zúžily. "Spíš nechtěl, měl jsi jisté cenné informace, které jsi více než ochotně sdělil" řekl a ušklíbl se, když si všiml jak se Medvědův výraz mění. Nahrbil se a vyrazil. "Show začíná," řekl zabiják.

Netrvalo to ani pět minut. Medvěd se při výběru svých společníků řídil podle svalů a ne podle mozku. Ostatně to na něj dokonale sedělo. Pergamos byl sice štíhlý, ale mrštný jako sám ďábel.

"Jsi stále lepší, chlapče," pochválil ho Sgales.

"Bože, snad jsi ho nezabil?!" ozval se dívčí výkřik a z postranní uličky se vyřítila Zebeida. Vrhla se k tělům.

"Bručoune,Bručoune?" volala a postupně ohledávala těla.

"Tys ho zabil, ty zvíře!" vrhla se na Pergama. Bušila do něj pěstmi a z očí jí tekly slzy.

"Hej, Zebeido, koukej," poklepal jí na rameno Sgales a ukázal dozadu, kde se ze země zvedal jeden z hromotluků.

Že bych minul? podivil se Pergamos. pak si vzpomněl, že jeden z těch otrapů klesl k zemi dřív, než ho stačil zneškodnit.

"Bručoune," zavzlykala Zebeida a vrhla se mu kolem krku.

***
"Zachránil mi život," opakovala už posté dívka. Pergamos zuřil. V bitvách byl prosnulý svým klidem a chladnokrevností, ale tahle malá zrzka ho přiváděla k šílenství. A co jako? On ji taky zachránil a dvakrát. Ani se neobtěžovala mu poděkovat.

Už byli na cestě den. Přetrpěl jedno slzavé loučení se staříkem Sgalesem a jednu hádku s madam, když si prosadila, že Bručoun půjde s nimi. Ti dva se od sebe nehnuli. On mohutný nemluvný chlap a ona křehká a podle Pergama otravná malá holka. Čím víc protestoval, tím víc ona zdržovala. Tak toho radši nechal.
Až se vrátí, zabije Cerase a celou tu jeho bandu poskoků. Možná i svoje poskoky!

"Jdi pro vodu," nařídil Zebeidě a podal jí vaky na vodu, aby ukočil její nekonečné žvanění. Zřejmě měla pořád o čem mluvit. A on tak miloval ticho.

"Kam?" zeptala se a pozvedla obočí. "Tamhle," řekl a ukázal mezi dva stromy. Zebeida pohlédla naznačeným směrem.

"Jasně, do lesa pro vodu," mumlala si, když mizela v křoví.

Pergamos se spokojeně posadil.
Bručoun se nervózně ohledl směrem k lesu.
Vrah si upravil tuniku.
Bručoun vykročil ke křoví.
Pergamos se pohodlně opřel o strom a zavřel oči.

Než Bručoun stačil dorazit ke křoví, ozvalo se rozčílené klení. Pergamos pootevřel jedno oko a uviděl Zebeidu jak se s větvičkami ve vlasech vrací a vaky má naplněné vodou.

"Jak jsi veděl, že je tam potok?" zeptala se nevěřícně a shodila težká břemena.

"Poslouchám," řekl zabiják a zase zavřel oči.

2. kapitola|4.kapitola
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nel-ly Nel-ly | Web | 20. dubna 2010 v 19:57 | Reagovat

Chááááá, páni tak na tenhle lay jsem se včera zrovna koukala a  uvažovala, jak se mi líbí... teda... ty to měníš rychleji jak já :D jenže bohužel, mě došla grafická fantazie (jeslti jsem ji kdy měla)
Takže Pergamos, jo? miluju Garry Sue (kdyby se do nich měly počítat i "originální" postavy, tak ovládnou svět a udupou Mary :D - no dost ujetých doměnek a já jdu na to ;-)

2 lina lina | Web | 20. dubna 2010 v 20:05 | Reagovat

[1]: Já na něj čekala:D ona Blanch zveřejnila webovou verzi a napsala, že bude i blogová....a tak jsem čekala:D
Pergamos:D to byla láska v první větě...

3 Nel-ly Nel-ly | Web | 20. dubna 2010 v 20:06 | Reagovat

Takže... moje milá drahá roztomilá spisovatelko... jestli okamžitě nezačneš přidávat kapitoly k téhle a jedině téhle (dobře, obětuju se a čas od času ti uznám i ostatní, když nebudeš zdržovat :D) povídce, tak si pro tebe dojdu i na kraj světa, připoutám si tě k posteli (žádný necudnosti ;-)) a budeš mi celý příběh vyprávět...protože tohle je úchvatný, dokonalá a je to to nejlepší, co jsem od tebe kdy četla (viz i minulé kapitoly, jistě) a to Konohu a části Kiernan (nebudu zas chválit všechno, aby moje slovo mělo ováhu :D) jsou hluboko v mém srdci... sedni si a  piš, piš a piš!!! :D HNED

4 kami kami | Web | 21. dubna 2010 v 16:01 | Reagovat

Ten Bručoun bol super. :-D Celé to bolo super. Táto poviedka sa mi páči aj preto, že hlavná postava je Pergamos. Ja viem, je tam aj tá baba, ale... nepodstatná. Krásna kapitola. :-)

5 Arinka Arinka | Web | 21. dubna 2010 v 16:02 | Reagovat

Nádhernej lay! To jsem se zprvu lekla, kde to jsem! :D Moc se mi líbí, je příjemnej a originální :)
Povídky si přečtu zas někdy naráz, asi až zas doma usednu za comp ..

6 Simia Simia | Web | 21. dubna 2010 v 21:41 | Reagovat

Pergama si beru domů. Je mi jedno, jestli ho má někdo zamluvenýho, já vás přeperu!:D(to si věřím, že?:D)...
a bylo to parádní. úžasný. Já tuhle povídku jednoduše míílujůůů:D:D

7 lina lina | Web | 22. dubna 2010 v 17:06 | Reagovat

Děkuji za pochvalu:D
Nel-ly : já tě nemít tak na to pořád zapomínám:D

kami: Kdo potřebuje Zebeidu:D

Simia : nemůžeš mi ukrást mého potencionálního manžela. Navíc kdo ví, co by jste mu udělaly, kdyby jste věděly to co já!

Asi by jsme ho žraly ještě víc:D no čo, už:D
Opravdu díky za pochvaly a budu se snažit. Fighting!

8 Delly Delly | Web | 16. října 2011 v 14:30 | Reagovat

Čtu, čtu a čtu a přitom se mám učit :D Zítra to se mnou špatně dopadne a můžou za to tvé povídky! :D Vždycky si přečtu prolog k jedné a nedá mi to a musím ji přečíst celou a takhle to začíná i s touhle :D
Je to dokonalé a já se rychle pouštím do dalších kapitol. Lehce mě dostalo toto: Typická ženská, jde jim o život a ona tu řeší jeho jméno. Pergamos mi začíná být víc než sympatický :D O hodně víc :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama