zatím co jsi spal Kapitola2- (vzpomýnka) Glosa z plesu♥

9. listopadu 2008 v 17:51 | lina |  Glosa(y)

Tak a je tu druhá kapitola:D enjoy! první obrázek jsou sakuřiny šaty, které jsem tam nakonec dala, druhé jsou Lininy(takový bych chtěla na ten maturiťák Myro:D) a třetí je obrázek kluků v oblecích, ale ten se sem nevejde, tak doufám, že tam bude aspoň Shika:D
a pro lepší náladu jsem si dovolila písničku:D













































































opomeneme skutečnost, že v nadpisu je chyba
je tu 2 díl mé povýdky snad se bude lýbyt, jo a speciálně k
tomuto dílu sem vyrobyla i obrázek sakury na plese:-) ne ten sem opravdu dávat nebudu, jasný?? Třeba je autora disgrafik*uklidňuje se*

Kapitola 2: Vzpomínka z maškarního plesu a tady to má dobře, tak mě mázněte někdo palicí…
Byla jsem si téměř jistá, že je to jen sen já si tak jistá nejsem. Něco takového přece nemůže být skutečné.tyto slova se odehrávala v Sakuřině hlavě dokola si odehrála tu scénu : přišla, viděla a prchla, jak prosté
,,Lady Sakura!"
Vysvětlete mi JAK jsme se dostali do ich-formy??Uvedli mě do nádherného tanečního sálu. Ze stropu visel křišťálový lustr s nespočtem svíček a třpytil se jako tisíc diamantových kapek na slunci okouzleně jsme na něj hleděla, když se najednou utrhl a rozmáčkl mě na zemi. Na naleštěných parketách se ozývalo sborové klapaní podpatků střevíčků tak buď jedno nebo druhý, rozhodni se, které měly na nohou Kunoichi se nepíše s velkým K oblečené do palmových listů a kokosových skořápek zářivých rób. Partneři těchto dam byli jásejme, správná shoda, to mě bohužel nezastaví abych to glosovala oblečeni do starodávných uniforem; všichni měli vysoké černé boty, v nich zastrčené úzké bílé kalhoty s černým opaskem a vykládanou dýkou a celý komplet doplňovala krvavě rudá košile, které většinou nebyla pro množství vyznamenání ani vidět. V Koze chudinka koza, ta musela trpět, a kde konkrétně je ten večírek? V žaludku? V srdci, nebo snad ****(doplňte podle vlastní fantazie) se totiž konal velký ples na který přijely Nindžové z jiných vesnic.A všichni ti lidé měli na obličejích škrabošky. Někteří jen obyčejné a jednobarevné, ale našli se i tací, jejichž masky byly zdobeny barevnými pery z křídel cizokrajných ptáků, duhovými drahokamy či zlatými rytinami. Byl to prostě ples snobů.
Zkusmo jsem zvedla ruku k obličeji;středník? zakrývala mi jej škraboška. Na sobě jsem měla temně modrou róbu, která byla - jak jsem mohla posoudit podle šatů okolních Kunoichi s malým K - méně rozevlátá, než bylo zvykem. Končila deset centimetrů nad zemí a odhalovala tak stříbrné střevíčky a námořníček s diamanty. Ty zdobily i můj krk a zápěstí. Ruce mi až po loket zakrývaly hedvábné rukavičky.

Všimla jsem si, že při ohlášení mého jména vše ztichlo a zastavilo se škodolibě hleděli na růžovovlasé, mírně rozevláté stvoření bez palmových listů, tudíž i naprosto out. Nejistě a provázena pohledy lidí v sále, sešla jsem schody s rukou jemně položenou na mosazném zábradlí. Pak mi podklouzla noha a já jak dlouhá tak široká jsem se rozplácla dole, pak ale bylo ohlášeno další jméno a vše se zase dalo do pohybu.
Dole pod schody stál mladý muž ve fíkovém listu uniformě. Obličej mu zakrývala jednoduchá škraboška stejné barvy, jakou měla košile a to byla jáká*nebude spát pokud jí někdo neřekne jakou měla barvu*. Delší černé vlasy mu padaly přes masku a zpod ní vykukovala nepatrná jizva,tečka, leží vedle čárky napravo Přesto byl velmi krásný - alespoň co jsem mohla posoudit. Z otvorů škrabošky mu jiskřily inteligentní tmavé oči ze kterých sálalo něco známého jako bych je kuš, je velmi nebezpečná zbraň*sama se o tom přesvědčila, když ji donutili z ní střílet* někde viděla. Na rtech mi pohrával úsměv.

,,Lady Sakura?" zeptal se z nepatrným údivem a políbil my*skříp, skříp* ruku.
Opatrně jsem přikývla. ,,Ano."
,,Jmenuji se ……...to není důležité tečka, opět vedle čárky a nad mezerníkemVelice mě těší."
,,To mě také "
,,Budeme tu jen tak stát cizinče?" "Ano, velmi mě to baví, Lady Sakuro," řekl cizinec.
Najednou se k nim přitočil známí pár. "Ahoj Sasuke, Sakuro," zahalekala nám již známá Shikova přítelkyně se zdravým rozumem Lina. "Sasuke?" zeptala se zhrozeně Lady Sakura. "Neříkej že si ho nepoznala," ušklíbla se Lina. "Ty malá…"zavrčel Sasuke. "Nech ji být," zašeptal hrozivě Shika a přitáhl si tu malou potvůrku k sobě.
Ups, já vám prozradila cizincovo jméno co? Omlouvám se. *vůbec jí to nevadí *

,,Och, to jistě ne. Smím vás požádat o první tanec?" nabídl mi palmový list, abych se necítila tak trapně rámě.
,,Ano, to vskutku smíte." A podal mi největší palmový list, jaký jsem kdy viděla vydali jsme se přímo mezi vířící páry, tančící na parketu.
***
,,Odkud jste?" zeptala jsem se, když se ozvala hudba na valčík a on mě vytáčel po parketu, šikovně uhýbajíc z cesty ostatním.
Chvíli mlčel, až jsem myslela, že už neodpoví, ale nakonec se mi podíval upřeně do očí a vážným hlasem pravil:,,Pocházím z vesnice Zvuku. Můj otec i matka jsou mrtvý. Á jak tak koukám, uvozovky zase paří

Podívala jsem se na jeho jizvu, vyčnívající zpod škrabošky.
,,Ano, myslíte si správně, Lady Sakuro," přikývl. ,,Jen díky štěstí jsem nepřišel o život. Chvíli jsme mlčeli a jen tak tančili. Pak píseň skončila a my si šli sednout. Nevšimla jsem si hřebíků na židli a tvrdě jsem na ně dopadla.
,,Jste tu sám?" zeptala jsem se, zvědavost mi nedala.
Opět se usmál. ,,Ano i ne. Přijel jsem s pár přáteli, ale ti se šli raději bavit jinam, do striptýz baru" ušklíbl se. ,,A vy, jste tu sama?" ani se na mě nepodíval a podal mi sklenici vína. Bylo velmi dobré, jako jemný oheň, který mi spálil jazyk a pak sklouzl do žaludku, ve kterém se mi rozhořely příjemné plamínky.
,,Vypadá to tak."
,,V tom případě," mrkl na mě, ,,mi dovolte, abych vám nabídl, že by jsme mohli dnešní ples trávit spolu."
Vzal mi sklenici, dopil ji, nepočkal na odpověď a už mě zase vedl na parket.
***
Bylo již velmi pozdě, když jsme - značně přiopilí - seděli na lavičce v zahradách. Na obloze svítil Měsíc a hvězdy, vzduch byl prosycen vůní akátů a jediný zvuk, který se ozýval, byly cikády. "Ach ta romantika, že?" ozval se kazič důležitých okamžiků. Lina se Shikou v závěsu. "Podívej obsadili nám naši lavičku," zahučela a významně ukázala na srdíčko s vyrytými iniciálami. "Neslušné," utrousil Shikamaru, kterému to ve fraku nesmírně slušelo(rečeno pro to, aby jste věděli o co přicházíte dámy) "Ale dnes je krásně, takže vás tu milostivě necháme," usoudila Lina velkodušně mávla rukou. "To ti děkuju," zamumlala Sakura a dál se bavila se svým neznámým, který byl nám všem ostatním moc dobře znám:D.
Byl výtečný společník - zábavný a výřečný. Když mi například vyprávěl, jak jednou v otcově sadu vylezl na starou jabloň pro jedno jablko, které bylo až na nejvyšší větvi, jak se pod ním ta suchá větev zlomila a on spadlo přímo do mraveniště, přičemž se jablko rozbilo o zem, málem jsem smíchy upadla. No to je teda srandy kopec…cha cha chi chi cho cho…
,,Vy jste blázen!" smála jsem se a málem si polila šaty vínem.
,,O to se s vámi nepřu, vepřu" pravil klidně a včas mi vzal sklenici z ruky. Znovu jsem se zasmála. ,
,Okouzlující blázen." Shovívavě se usmál. Postavila jsem se a zavrávorala. ,,Půjdeme ještě tančit?" rychle vyskočil a zachytil mne dřív, než jsem stihla upadnout. Nezdálo se mi, že by na něj působilo víno tak silně jako na mě, "che che už to začíná působit," tlemili se dvě postavičky ve tmě.. Zřejmě je o něco odolnější.
,,Dnes večer již zřejmě ne. Mohu vás doprovodit domů?" zeptal se a stále mě přidržoval.
,,Jistěže."
Proč mluví, jak v devatenáctém století?? Ne, že bych devatenácté století neměla ráda, co víc, já ho zbožňuju. Ale cpát to do povídky o nindžích…
A tak jsme se vydali z maškarního plesu pryč.
***
Šli jsme už dlouhou temnou ulicí a mlčeli. Nějak se mi povedlo znovu neupadnout, ale i přesto mě držel okolo pasu. Nebylo mi to nepříjemné. Brr, se sasukem bych byla sotva v jedné místnosti, natož se od něj nechat držet.
Zastavili jsme se. ,,Tady bydlíte?" zeptal se a obdivně pohlédl na dům. Následovala jsme jsem příkladu a důkladně si svůj domov prohlédla.

Brána i plot byly z tepaného železa, schody, jež vedly k domu byly z mramoru a dveře z leštěného mahagonového dřeva. Omítka se už odlupovala, ale vůbec to nevypadalo špatně. Velká arkýřová okna natřená na bílo tomu všemu dominovala. Střecha byla z pálených tašek. Taková vila a teď mi řekněte, kde na to vzala?
,,Zřejmě ano," škytla jsem.
Tiše se zasmál, vzal si ode mne klíče a odemkl branku i dveře. Otočila jsem se a viděla jsem jak vytahuje dýku, jelikož jsem byla opilá nestihla jsem zareagovat. "Pěkná rána," řekl Naruto, který doprováz(í)el domů svou přítelkyni Hinatu, ta se usmála (sem se) a rozloučila se z neznámým, na kterém evidentně bylo vidět, že by tu nejradši zůstal celou noc a pozoroval jak vykrvácím, ale nakonec se otočil a nerozloučenou my*skříp, skříp* zamával ,,Sbohem Sakuro…..Haruno " Odkud zná mé příjmení?..."To už je jedno," řekla jedna z postav nade mnou..... a vešla (jsem do domu a lehla si na postel)
S trhnutím jsem se probudila. Bohužel to byl jen zlý sen, po kterém Bolela mě hlava a pletl se mi jazyk, ale jinak jsem si byla naprosto jistá, že jsem vzhůru. Otočila jsem hlavu na druhou stranu. Přes židli potaženou bílým sametem ležely temně modré šaty. Zvedla jsem se na lokty, sáhla si prsty na obličej a sundala si masku z očí.Ona spala v masce? Byla stejné barvy jako šaty a bohatě zdobená. To víme, jelikož si nám tu informaci sdělila, někde před tím. Odhodila jsem ji na zem a mrkla na drobný kalendář na nočním stolku.

Sladce jsem se usmála a pohladila rudou škrabošku nebyla její škraboška temně modrá jako ty šaty? Pokud to ovšem není škraboška našeho starého neznámého, čímž by se vysvětlila ona záhadná barva a já bych mohla konečně klidně spát. ,,Kdo byl ten cizinec? A proč mám zvláštní pocit jako bych ho znala?" V té chvíli jsem si vzpomněla na Sasukeho ,,Sakuro neblázni to je přece hloupost Sasuke odešel před pěti lety,a co by dělal tady v konoze? A když tam má být velký K tak ho tam nenapíše.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 PieRrE tvoje SB♥♥♥ PieRrE tvoje SB♥♥♥ | Web | 9. listopadu 2008 v 20:09 | Reagovat

http://sheep-is-cool.blog.cz/0811/1-kolo-songu#komentare

Ahojky mocinky prosíím o5 o hlásek moc děkuju promin za reklamku

2 Myra Myra | E-mail | Web | 9. listopadu 2008 v 21:19 | Reagovat

Ježiš, tohle je moc i na mě, to chce klid a přečíst to až mě nebude bolet hlava :D

Ale šaty pěkný, jenom by nemusely být zelený XD

3 Kristy ¦♥SBčko♥¦ Kristy ¦♥SBčko♥¦ | Web | 10. listopadu 2008 v 14:42 | Reagovat

Ahoj, zveřejnila jsem další kapitolu mojí povídky, jestli se ti chcve, tak si jí běž přečíst, byla bych moc ráda =)

http://hvezdnyvitr.blog.cz/0811/9-kapitola-novy-sensei

PS: Suprová povídka, dost jsem se pobavila u těch listů XD Jo a to je normálně povídka někoho jinýho a ty jí takhle upravíš, nebo jsi to celý psala ty?

4 PieRrE tvoje SB♥♥♥ PieRrE tvoje SB♥♥♥ | Web | 10. listopadu 2008 v 15:18 | Reagovat

Ahojky hlásím návštěvu=) super povidka a ta pisnička :-* Ten klip ubec neznam xD

5 PieRrE tvoje SB♥♥♥ PieRrE tvoje SB♥♥♥ | Web | 10. listopadu 2008 v 15:52 | Reagovat

xD rasa?? mno Šiba-inu xD znáš?? je to takovej Japonec

6 mlátička mlátička | 10. listopadu 2008 v 15:56 | Reagovat

Brr...připomíná mi to Popelku na plese až na to, že tohle je katastrofa!Glosy prvotřídní obvzláště pak palmové listy které hlavní ,,hrdinka" postrádala v míře větší než únosné!Jinak úžasnej design!

7 Samie-chan ♥ Tvoe SBénko ^-^ Samie-chan ♥ Tvoe SBénko ^-^ | Web | 10. listopadu 2008 v 17:10 | Reagovat

Zdrawím sbé ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama